Stránky československého vlčáka

O mýtickém Garmovi

..... aneb původ mého jména

http://farm4.static.flickr.com/3157/2738272563_9656b288a7.jpg

Garm (či Garmr) je pekelný pes strážící vchod do Helheimu (v severské mytologii říše mrtvých). Má čtyři oči a hruď promočenou krví. Žije v jeskyni Gnippahellir, jež se nachází u vstupu do říše mrtvých.

Kdokoli, kdo obdaroval chlebem chudé, má možnost jej uklidnit koláčem od bohyně Hel.

Až nadejde Ragnarök (den "osudu bohů" či "soudný den"), Garm se připojí k obrům v jejich boji proti bohům. Jeho protivníkem bude severský bůh války Týr, který jej zabije, ale sám také podlehne zraněním, jež mu Garm způsobí.

Garm je často zaměňován s Fenrirem. V řecké mytologii jej lze pak považovat za ekvivalent Cerbera.

 

Zdroj: Wikipedie


Z knihy Germánská kniha mrtvých - Holger Kalweit
( Výklad severského eposu Edda a esoterní nauka o třech světech...)

GERMÁNSKÝ KOSMOS

V Eddě, této germánské " knize mrtvých", jsou obsaženy tři úrovně - duch, duše, příroda - totiž nesmrtelnost, smrt a zánik světa. Dozvídáme se v ní o našem hmotném světě zvaném Mannheim,kde žijí lidé, stejně jako o naší sousední úrovni bytí, Helu, "světlé zemi", kterou obývají duševní bytosti - obři, "vznešení", trpaslíci a duše zemřelých lidí - a rovněž o Ásgardu, oné úrovni bytí, která se nachází "nad" oběma předešlými a představuje říši božských zákonů, z jejíž nejvyšší oblasti Gimlé vzniká po periodicky se dostavujícím zániku těchto tří světů nový tříúrovňový kosmos

Lidský mikrokosmos a božský makrokosmos jsou vlastně identické, takže se zmíněné tři světy vztahují nejenom na tělo, duši a ducha, ale i na tři rozdílné úrovně bytí - Midgard, Hel, Asgard :

Midgard - příroda - tělo
Hel - duše - myšlení
Asgard - duch - všejednota

Midgard ( prostřední dvůr, zahrada; něm.Garten, angl. to guar = střežit,hlídat )
Hel ( Hel = hell = jasný, světlý; das helle Land = jasná, světlá země; křesťanské peklo, něm. Hölle)
Asgard říše Ásů;Ás je nejvyšší zákon )

Midgard leží v samotném středu. Obklopuje ho podsvětí Hel ( výstižněji Útgard, "vnější dvůr"). Hel ovíjí třetí pás Ásgard, ona úroveň bytí, z níž povstaly obě předešlé. Gimlé, nejvyšší sféra Ásgardu přežívá veškeré periodicky se opakující zániky světů a pokaždé vytváří nový Ásgard, ten zase Hel a onen v další fázi evolučního procesu opět Midgard. A obráceně při periodickém zániku tohoto mnohaúrovňového kosmu je nejprve Midgard vtažen do Helu, potom Hel do Ásgardu, a nakonec zaniká i ten, jenom Gimlé zůstává.
Tyto tři světy zapadají jeden do druhého jako ruské bábušky, přičemž vyšší svět prostupuje nižší a tvoří jeho základ. A Midgard, náš svět, plave jako nějaká loď v pralátce Helu, jehož subatomické truktury tvoří základ hmoty.
Midgard, to je nejenom planeta Země, ale celý hmotný vesmír. V Midgardu žijí lidé. Edda se o něm téměř nezmiňuje.
Hel je líčen v podobě obecných duševních zákonů nebo jejich personifikací. K nim patří především samotná vládkyně podvětí Hel , potom vlk Fenri, jenž znázorňuje pohlcující stránku naší duše, a had Midgardsorm, který obklopuje Midgard. To znamená, že duševnvo obklopuje a prostupuje hmotný svět.Říše mrtvých není než tím, co z nás přežívá po smrti, světem duší, jimiž zmítají nejrůznější hnutí mysli, euforie i deprese.
Naproti tomu Ásgard již nemá místo nic tělesného ani duševního, je to úroveň čistého ducha. V postavě Ódina, jediného boha, je ztělesněno duchovno, všejednota. Dvanáct nejvyšších tvůrčích sil, takzvaných Ásů, které jsou pro větší názornost prezentovány v lidské podobě, přestavuje aspekty Ódina. Z těchto praforem vznikají oba nižší světy; z ducha duše, z duše naše tělo.
Hranice mezi jednotlivými světy hlídají strážci. Heimdall v Nebeském hradu ( Himmelsburg ) v Ásgardu zatroubí na polnici Gjallahorn, aby Ásy varoval před útokem obrů. K němu dojde při Ragnaröku. Nebeský hrad je valem obklopující Ásgard, přičemž nebe symbolizuje Ásgard. Hranici mezi Niflheimem či Helem a Ásgardem střeží Surt, ohnivý obr, který pobývá v Múspellsheimu. V témže Múspellsheimu, přesněji v Jötunheimu (říši obrů neboli jotnarů), hlídá ještě obr Eggtér s harfou, jejíž tóny představují rovněž varování. Jeho pomocníkem je rudý kohout Fjalar, který navíc symbolizuje oheň Múspellsheimu. Dalšími strážci Helu jsou pekelný pes Garm, jenž do této úrovně vpustí jen skutečně mrtvé, a obryně Modgul, která hlídá u řeky mrtvých Gjöll, oddělující Hel od Midgardu. Oba stojí na mostě Gjallerbru, po němž chodí zemřelí, aby nemuseli plavat přes Gjöll.

PODSVĚTNÍ PES GARM

(Vědmina píseň)
Garm hrozně vije
před Gnipskou slují.
Pouta pukají,
prchá Fenri.
Spoustu vím zvěstí,
do dálek zřím,
přehrozný pád vidím
vlády bohů

Zatímco kohouti kokrhají, Eggtér hraje na harfu a Heimdall troubí na Gjallarhorn, vyje Garm před Gnipskou slují; podsvětní pes se vytrhne z pout, aby spolu s ostatními vpadl do Ásgardu. Podvětní psi hlídající vstup do říše mrtvých se vyskytují v mnoha kosmologiích.(Ve starém Egyptě byl černý pes Anubis nejvyšším vládcem Duatu, našeho Niflheimu.)tento úkol plní i Garm: dbá na to, aby do helu přicházeli jen mrtví.

(Baldrovy sny)
,,.....a na cestu vydal se dolů do Niflheimu; na psa narazil, jenž z jeskyně vyběhl."

Ve skutečnosti leží Niflheim, Hel či říše obrů pod Ásgardem, vycházíme-li z třírozměrné, hierarchizované pyramidy světů, což je však, jak již víme, pouhý symbol - topografie nemateriálních úrovní bytí prostě neexistuje.
Že zde Ódin narazí na podsvětního psa Garma, na tom není nic překvapivého, neboť jeho úkolem je vpustit do Midgardu pouze nebožtíky, zahnat všechny vetřelce a zadržet uprchlíky z Helu. Na opačné straně, na hranici s Ásgardem, nemá vlastně Garm nic na práci. Nesmíme si ovšem myslet, že tento bdělý princip skutečně číhá na nějakém konkrétním místě na hranici mezi Midgardem a Niflheimem; spíše je Niflheim či Hel zcela identický s Garmem, neboť tato úroveň, ona "jeskyně", z níž vyběhl pes, je sám Garm.
Hel rovněž zpodobňuje Fenri, veliký vlk. Obraz vlka je užíván kvůli jeho nenasytnému chřtánu, neboť Hel je úroveň bytí, která pohlcuje mrtvé. Fenri ( fen = bažinatá louka ) je obyvatelem bažin ; plazma je ve skutečnosti bažinou a močálem, našimi těkavými mentálními stavy, ale i hrobem. Vlk zabíjí a požírá druhé tvory, ti končí v jeho chřtánu, v Helu. Garm je aspekt vlka Fenriho pověřený hlídáním. Hel, potažmo Garm, vpustí dovnitř jen skutečné nebožtíky, ale žádného z nich už nepropustí ven.
....
pes měl prsa
pokryta krví,
na otce kouzel
otvíral tlamu.

Garm má krvavou hruď, aby naháněl strach; že by však někoho sežral, není známo. Ale v podstatě sežere dříve nebo později každého, neboť jsme přece všichni srtelní a tento pes je ztělesněním Helu. Je samotným helem i jeho aspektem ódinovských vlků, kteří trhají hrdiny na bitevním poli (Geri a Freki) - předtavuje zákon smrti a umírání.
Všechny bytosti helu jsou personifikované vlastnosti této úrovně bytí. A pokud jde o psa, ten symbolizuje Hel v mnoha kulturách ( např. Anúbis ve starém Egyptě, Cú Sith v Irsku či Kerberos v Řecku ), zřejmě kvůli tomu, že všechno zadáví.
Za zmínku stojí ještě Garmovo vytí. Máme si ho vysvětlovat jako přivítání, nebo jím chtěl Ódina odradit od cesty do posvětí? Jinde stojí, že Garm vítá mrtvé vrtěním ocasu, zatímco na ty, kdo se za mrtvé vydávají, vrčí. To by znamenalo, že do Helu mohou i živí, avšak jen s velkými obtížemi. Garm tedy není nic jiného, než další názorný prostředek k předvedení vlastností Helu.

Různé zobrazení Garma na internetu:


 


















 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one